Melodie 10/1984 | ||||
BOJOVNICE KYTARAAmerický zpěvák, herec a režisér Dean Reed je častým a vítaným hostem v Sovětském svazu. Hostoval zde i letos v červenci: koncertoval, nahrával pro sovětský rozhlas, natáčel pro sovětskou televizi... Ale písničky nebyly to jediné, co svým sovětským přátelům věnoval. V Ústředním muzeu hudební kultury M. I. Glinky v Moskvě se na závěr jeho návštěvy uskutečnilo slavnostní setkání. Reed při něm zazpíval, vyprávěl o své návštěvě v Chile, o setkání s horníky v Rankagua a se studenty univerzity v Santiagu, vzpomínal na svá vystoupení ve válečném městě Bejrútu a na dalších místech Libanonu, přiblížil i svá setkání v Nikaragui. A zdůraznil, že vždycky a všude ho provázela kytara. "Je to zdánlivě docela obyčejný nástroj," prohlásil. "Odlišuje ji na první pohled jen můj podpis a optimisticky rozesmátá tvářička. Ovšem - pravda je jiná. Tahle kytara je opravdový soudruh, bojovník za mír, sociální spravedlnost, za lepší život na naší planetě. Účastnila se demonstrací a stávek, ocitla se ve vězeních, mnohokrát byla rozbitá a znovu slepená, ale nikdy nepřestala zpívat. Nejen o lásce, o kráse, radosti..." Dean Reed je nyní muzeu věnoval. "Loučím se s ní, ale velice dobře vím, že zde v Sovětském svazu její hlas neumlkne." Do pamětní knihy pak napsal: "Hrál jsem na tuto kytaru s láskou a s láskou vám ji věnuji." |
||||
Die Gitarre des KämpfersDer US-amerikanische Sänger, Schauspieler und Regisseur ist ein häufiger und gern gesehener Gast in der Sowjetunion. Im Juli diesen Jahrs hat er hier wieder gespielt: Konzerte gegeben, Rundfunkaufnahmen gemacht und für das Fernsehen gefilmt. Aber er hat seinen sowjetischen Freunden nicht nur Lieder gegeben. Im Moskauer Glinka-Museum für Musikkultur fand am Ende seines Besuchs eine feierliche Sitzung statt. Dabei sang Reed, erzählte von seinem Besuch in Chile, über das Treffen mit Bergleuten in Rancagua und Studenten der Universität von Santiago, erinnerte an seinen Auftritt in der Kriegsstadt Beirut und an anderen Orten im Libanon, sprach auch seine Treffen in Nikaragua an. Er betonte, dass ihn seine Gitarre immer und überall begleitete. "Es ist scheinbar ein ganz normales Instument," sagte er. "Auf den ersten Blick unterscheidet sie nur meine Unterschrift und das Smiley. Aber in Wahrheit ist es anders. Diese Gitarre ist ein treuer Kamerad, ein Kämpfer für Frieden, soziale Gerechtigkeit, für ein besseres Leben auf unserem Planeten. Sie nahm an Demonstrationen und Streiks teil, befand sich im Gefängnis, wurde zerbrochen und wieder geklebt, hat aber nie aufgehört zu singen. Nicht nur über Liebe, Schönheit, Freude..." Dean Reed hat sie jetzt dem Museum gespendet. "Ich verabschiede mich von ihr, aber ich weiß sehr gut, dass ihre Stimme hier in der Sowjetunion nicht schweigen wird." Im Gästebuch schrieb er: "Ich habe diese Gitarre mit Liebe gespielt + und ich gebe sie euch mit Liebe." Es wäre schön, wenn jemand diese Rohübersetzung verbessern könnte. Webmaster@DeanReed.de |
||||
|
||||
www.DeanReed.de
|